Co?

Děje se toho moc,přesto málo. Dá se říct že i nic...i když cejtim co se všechno mění,jak je všechno jinak a kolik je novinek. Ale když se mě zeptáte,řeknu vám nic...nevim totiž,jak ty novinky,nebo změny pojmenovat. Jsou tu každej den,opakujou se furt dokola,přesto jsou jiný. Sem optimista...to si musíme namlouvat,přeci. Dobře,dobře..znova-Sem optimista,tak proč se sakra trápit? Je tolik způsobů jak se odvázat. Jeden mi před chvílí doporučil kámoš-Zhulit se,zhulit se,zhulit se...nezní to jako dobrej nápad. Miluju vzrušení a průsery. (Soory) A nějak se do všeho zamotávám. Znáte to-jednou si řeknete,tuhle látku se učit nebudu. příště z toho píšete,máte za 5. Dostanete novou na naučení a vaše hlava to prostě nebere...píšete,za 5. Dostanete další,za pár dní píšete a zase 5.Proč? Protože vaše hlava si zvykla na tu lenost a neumí to do sebe nacpat. Četla sem článek,dejme tomu o mně. Je tam něco jako-->Jen stáčí pořádně číst její články.<-- Pochopíte smysl mejch článků? Já vim..všechno to tak nějak motám do sebe.Ale píšu,co mě napadne a přijde mi pod ruku. Nějak bych nedokázala promejšlet články den co den a uplně přesně si zapisovat jaký písmenko bude kde a jak bude znít věta. Píšu když mám náladu,nepíšu z povinnosti.(I když to tak někdy vypadá)A píšu když se mi chce a je CO psát. Píšu,píšu,píšu. Vy čtete,čtete,čtete. Aghrrr...nějak mi hrabe. Sakra. Chci to ze sebe dostat. Jak ale?

*Zamyšlení? Články v týhle rubrice maj bejt krátký,k sakru.