...ke slovu

Hip-hop,techno,disko,německý romantický filmy,války,nervozita,strach,blbost. To jsou věci,který vážně nemusim. (Popř. přímo nesnášim) Je jich ještě víc,třeba upatlaný ruce od vodový zmrzliny,nepřechodnej přechod,štěkot psů,bouřku v noci,vyzvídání,ranní vstávání do školy,když mi někdo zdělí"nemůžu pro tebe přijet,sorry,běž pěšky"i když tamkvůli němu čekám hodinu...je toho prostě hodně. Stejně tak je hodně věcí,který mám ráda,nebo prostě miluju. Příklad-krabicový ledový kafe,žvejkačky,knížky,mobily,počítače,internet,kytaru,hudba,kapsáče,plakáty,pití,kitkat. Pak jsou ty věci,jako srdeční záležitosti. Třeba přátelé,lidi,kteří se mi nějakym záhadnym způsobem přilepí k srdcí a nejdou vyrvat,vy,musíme uznat že i rodina. Proč by ne? Já proti ní vlastně nemám důvod.jen jeden člověk tam až moc září. Ale přeci jenom..je to můj táta. Ať chlastá,nebo ne. Znám ho ode dne č.1...to stačí. I když ej pravda,že možnost alá stěhování-kdyby se naskytla-...tu bych brala. Lépe řečeno-možnot alá stěhování bez něj. Ale zpátky k tématu. Smysl tohodle článku? Jakejkoliv. Přeberte si ho jak chcete. Ono když se nějaký malý děcko potřebuje vypsat,tak udělá cokoliv,třeba napíše i článek do rubriky "Šílenec se hlásí". Asi bych měla napsat svoje vlastnosti. Je jich hodně,řekněme že ty špatný jsou vidět víc,proto bych měla vybrat ty lepší. Zrovna teď,mě nic nenapadá. To,že jsem k ostatním -někdy-až moc hodná,není dobrá vlastnost. Nedokážu proti lidem vyletět. Ale vlastně...jen proti těm,kteří u mě nic neznamenají. Ty lidi,kteří pro mě znamenají hodně,si se mnou "užívají". Proti nim,si dokážu dovolit hodně. I to,co nechci. Ono-člověk si uvědomí jak ty lidi miluje až po tom,co je ztratí. Tohle u mě platí stoprocentně. Sem taky naprosto rozdvojenej člověk,ale myslim si,že je to docela normální. Ty proslovy na téma "Jak se chovají puberťáci,adolescenti" mě v tom přesvědčují,i když by neměly. Už sem se zmínila že dělám věci,který nechci. Áno,áno. Bohužel...to dokazuje,jak se -když už na to přijde- neumim ovládat. Sem hádavej člověk...strašně konfliktní typ člověka. Vždycky řeknu nějakou větu,která tu hádku ukončí. Ale špatně. Snažim se to ovládat...vim,že "zítra už může bejt pozdě na to,abych to nějak upravila" Sem taky strašně tvrdohlavá a sobecká. Nedokáížu ustoupit,když si myslim,že mám pravdu. Neumim přiznat velkou prohru srozumitelně. Nejsem otevřenej člověk. To vůbec. Sem závistivá,žárlivá,nespokojená. Pořád chci víc a víc,i když mám hodně. Taky furt jim (:D) Tak...zase jinou stránku. Oblíbený barvy. To téma,co se píše na Alíkovi do vizitek ;D Na prvnim místě je u mě tuctová černá,tmavě zelená,fialová,tmavší červená a hnědá. Nebo třeba taky filmy a seriály. No..je jich hodně. Hlavně Dr.House,Ulice(první díl mě připotal k dalšímu,další k dalšímu,je to jako telenovela:D)taky to jsou Zoufalý manželky,ale ty sem už neviděla dost dlouho. Dávaj je ještě vůbec? Em..Věřte-Nevěřte je taky v pohodě. Hudba? Hudba je hodně asi u každýho z nás,akorát každý poslouchá něco jinýho a každý má svůj vlastní styl. Já mám hodně kapel a každej čas poslouchám jen tu "nějakou". Teďka to jsou zpěvái spíš sami o sobě. Lépe řečeno,mám srdcový období. Poslouchám ty starý dobrý songy,co mi něco připomínaj,něco mi říkaj,vzpomínky,starý časy a tak. Jinak je to hudba od Arctic Monkeys,po Nightwish. Podle nálady. V mobilu mi často vyhrává Jesus of Subarbia od GD,nebo Sacrament Of Wilderness od Nightwish. Sweet Sacrifise(nebo jak) od Evanescence,Our Solemn Hour od Within Temptation. Knížky? Teď zrovna čtu Nikomu ani slovo od Harlan Coben(neskloňuju). Pujčila mi jí http://elizabeth7.blog.cz. Jinak se mi líbila knížka Vím,jak chutná vzduch od Maria Hirse,Malý Princ, Z deníčku neobyčejné patnáctky...je jich ještě hodně. Ale nesnesu,když musim číst něco,co se mi prostě nelíbí. Takže,už budu končit. Uvědomila sem si,že ten,kdo to dočetl až sem,by měl dostat metál,protože je to nudnej článek s tisíce psímenkama. Mějte se...:)